. F-momentky


přeji hezký den
JITA Splítková

.  Fikce

.  Flašky

. Filipiky

. Futurologie

Fikce - jako mýty, legendy, omyly. Fikce - jako žerty, Fikce jako sci-fi


futurlogom.gif (1282 bytes)   . aktuality   .  kunstkamera   . roboti - historie   . archiv 2003  




Fikce jako omyl - zlý úmysl...

 

Hledání Robinsona Crusoe (Marek Toman)

Vážný muž, věnující se stavbě palisády kolem své jeskyně, chovu koz a domestikaci divocha Pátka. Též meditacím o Bohu. Taková je obecná představa o Robinsonovi Crusoe díky knize Daniela Defoa.

Jenže, všechno bylo nejspíš trochu jinak.

Robinson Crusoe byl zřejmě docela jiný Robinson...

Cestovatel, spisovatel a filmař Tim Severin to ve své knize Seeking Robinson Crusoe – tedy Hledání Robinsona Crusoe (vydalo nakladatelství Pan Macmillan v loňském roce) dosti přesvědčivě tvrdí. Severin má přitom za sebou stopování Moby Dicka, křižáků či Odyssea, mimo jiné, které pokaždé zmapoval cestopisnou knihou.

Ve svém crusoeovském pátrání se nejprve zaměřil na postavu skotského námořníka Alexandra Selkirka, která měla být Crusoeovým předobrazem.

Ano, Selkrik byl opravdu zachráněn na začátku osmnáctého století z pustého ostrova. Před své zachránce skutečně předstoupil jako zarostlý hippie v hábitu z kozích kůží. Jenže profil Selkirka se od osobnosti Robinsona zásadně liší.

Selkirk se především na svém ostrově octl dobrovolně. Jako konfliktní typ se nedokázal snést se svým kapitánem. K zhoustnutí vztahů došlo na britské pirátské výpravě do španělských držav v Americe. Selkirk nakonec požádal, aby ho loď zanechala na ostrově několik set mil od chilských břehů, kde zakotvili kvůli doplnění zásob vody a potravin. O Selkirkově povaze vypovídá fakt, že byť šlo o zkušeného navigátora, kapitán jeho žádosti promptně vyhověl. Obvykle se námořníci takhle vysazovali za trest...

Selkirk se však přepočítal. Ačkoliv jeho ostrov ležel na obvyklé trase britských pirátských lodí při výpravách do Pacifiku, prožil na ostrově nikoliv pár měsíců, ale více než čtyři roky. I to je ovšem rozdíl proti plným osmadvaceti letům, k nimž odsoudil Robinsona Daniel Defoe.

Selkirk dále na rozdíl od Robinsona prokázal jen velmi malou vynalézavost. Žádné trvalé obydlí si nevytvořil. Nepěstoval obilí, nechoval kozy. V podstatě jenom čekal, až se objeví loď. Dokonce svůj ostrov ani celý neprozkoumal.

Patrně se v tuto chvíli ptáte, jak si může být Tim Severin tímhle vším tak jistý. Může – a jeho kniha Hledání Robinsona Crusoe je proto zároveň vzrušujícím příběhem o literatuře, vlastně o originalitě velkých literárních děl...

Přesné informace o Selkirkovi existují díky skutečnosti, že britší piráti počátku osmnáctého století projevovali překvapivou spisovatelskou vášeň. Po návratu z výprav publikovávali svá dobrodružství, o nichž měli všechny důvody pomlčet. Na lodi, která zachránila Selkirka, se plavili hned dva důstojníci, kteří po sepsali a publikovali své zážiky. A oba vylíčili i Selkirkův příběh. Ostatně Selkirk se po návratu do Británie v roce 1711 stal všeobecně známou figurou, o níž se psalo v novinách... A Severin zjistil, že než vznikl Defoeův román, vyšlo v Británii poutavých memoárů z námořních výprav hned sedm.

Sám Defoe byl také pěkným literárním bukanýrem. Na dráhu romanopisce se vrhl v devětapadesáti, kdy měl šest odrostlých dětí - a řadu nezdařených pokusů o obživu za sebou. Zkoušel například obchodovat, pracoval jako pojišťovací agent, vedl továrnu na cihly a dlaždice. Byl propagandistou ve službách obou hlavních politických stran své doby a byl i agentem – provokatérem... Příběh o životním odhodlání, sebedůvěře a morální pevnosti trosečníka sepisoval tedy dobrodruh, který neměl co ztratit. Jeho kniha vyšla osm let po návratu Selkirka do Británie.

Severin díky studiu pramenů a cestám do Pacifiku a Karibiku dokázal určit další zdroje, z nichž Defoe čerpal. Ukazuje například, že příběh legendárního Pátka zrcadlí zážitky jednoho ze středoamerických Indiánů, kteří se nechávali najímat britskými piráty, aby pro ně lovili ryby. Piráti ho z donucení zanechali na pustém ostrově, když se nečekaně objevily tři válečné španělská lodi, před nimiž museli uprchnout. Indián byl právě na lovu ve vnitrozemí a nikdo ho nemohl varovat. Vyzvedli si ho až za několik let. Indián na ostrově přežil – mimochodem šlo o stejný ostrov, na kterém se o několik let později trápil Selkirk. Také indiánův příběh zůstal zachován v jedněch z pirátských memoárů.

Severin nakonec dochází k závěru, že největší inspiraci poskytl Defoovi lékař Henry Pitman. Jeho dnes již zapomenutá knížka o útěku z nucených prací na ostrově Barbados v roce 1687 – Pitman při ní procestoval stovky mil v otevřeném člunu Karibikem - obsahuje daleko více robinsonovských detailů než příběh Selkirka. A to včetně robinsonovského strachu z lidojedů, včetně lovu želv a včetně setkání s piráty. Od pirátů, s nimiž se sešel na ostrově, kde musel zakotvit, odkoupil Pitman indiánského otroka... Pitman se také na svém ostrově věnoval pokusům o výrobu keramiky. A Pitman unikl nakonec z ostrova s piráty právě jako Robinson. Pitmanovu knížku navíc vydal nakladatel, který byl otcem nakladatele Robinsona Crusoe... A nakladatelství, odkud se vydal do světa Robinson, sídlilo na stejné londýnské adrese, kde navrátivší se Henry Pitman prodával své patentní medicíny.

Pitmanova knížka se objevila třicet let předtím, než vyšel Defoeův román. Jmenovala se Vylíčení velkého utrpení a podivných dobrodružství chirurga Henryho Pitmana, zatímco Defoeova nesla titul Podivná, překvapivá dobrodružství Robinsona Crusoe.

A tak lze uzavřít, že u literárního úspěchu stejně jako u úspěšné pirátské výpravy použité prostředky zkrátka nerozhodují. Je to možná podivné, možná překvapivé, ale aspoň - dobrodružné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vážení čtenáři,

Magazín eF-Futurologie je nekomerční webový projekt, prosím o dodržování následujících pravidel:

Autoři svolují k volnému nekomerčnímu šíření a využití původních textových materiálů pouze s uvedením zdroje -www.futurologie.cz a jména autora. Zároveň já osobně souhlasím s nekomerčním využitím svých autorských grafik a autorských fotografií s podmínkou uvedení zdroje a mého autorství. Pro ostatní užití kontaktujte mě na jita@ufo.cz. Děkuji © JITA Splítková

 


Ilustrace, Webdesign & webmaster JITA Splítková
Splítková

TOPlist