Muži stvořili stroj a ženy mu daly duši.

JITA Splítková


Za vším hledej ženu, v počátcích programování byly dvě. Byly tak odlišné. Opravdu? Obě měly přání naučit hloupé stroje chytře myslet, obě dvě stvořily počítačové programy.

Ada Augusta Byron lady Lovelace 10. prosince 1815 v Piccadilly, Middlesex
(nyní součást Londýna) - 27. listopadu 1852 v Marylebone, Londýn

Grace Murray Hopper 9.12. 1906 New York – 1.1. 1992 Arlington, Virginia .


Ada.jpg (13444 bytes)Prolog:

Nejen tyto dvě ženy, nýbrž všechny ženy na světě, by měly “milovat” počítače.gracepocitac.jpg (19709 bytes)

Hned vám to vysvětlím.

Zdá se, že “zinteligentnění” a tedy zářivá budoucnost počítačů závisela na  myslích geniálních žen. Na druhou stranu, v moci počítačů je změnit budoucnost všem ženám. Není to bláznovství připisovat stroji moc nad osudem živých bytostí? Toto zdánlivě nelogické spojení má své velké opodstatnění – souvisí to s rovnoprávností žen. Není žádným novým objevem, že žena se dostala do podřadné role vůči muži až v období neolitické revoluce. V této době byl vynalezen pluh a začalo nastupovat soukromé vlastnictví a dědické právo.

Když se před neolitem pole obdělávala “pramotykou”, tuto práci vykonávaly ženy a tudíž se větší měrou podílely na obživě všech. Se změnou a zdokonalením a fyzickým ztížením výrobního postupu - od okopávání k orbě, se stává živitelem muž a nejen živitelem i vlastníkem půdy, zvířat a pracovních sil do nichž jsou zařazeny jeho ženy a děti. Všemožné věci si člověk může vzít do hrobu jako pohřební vybavení, ale půdu ne, tak se začíná akt dědění a to z otce na syna. Pomalou evolucí přešla společnost v patriarchát. S průmyslovou revolucí se opět začíná měnit výrobní způsob, slabá žena za pomocí strojů zvládne mužskou práci a stává se znovu v mnohých případech živitelkou rodiny. Její postavení se začíná pomalounku, ale jistě zrovnoprávňovat s muži. Pak přišel ten den, kdy se “narodil” počítač, kybernetika, robotika.

Stroj je stroj, je mu opravdu jedno, kdo se kolem něj “točí”, a tak se kolem počítačů vytvořilo první prostředí, kde byly ženy brány jako skuteční rovnoprávní pracovní partneři a některé ženy toho využily.

Špičkové technologie dokončí evoluční vývoj zrovnoprávnění postavení ženy ve společnosti. Z tohoto důvodu by ženy měly milovat počítač...

 

- - -

Než si představíme “matku” programování, musíme se aspoň v rychlosti seznámit s tvůrcemBabbage.jpg (3480 bytes) onoho jejího programovatelného stroje - "počítače" a obzvlášť s tím  počítačem, pro který  vymyslela program. Oním  geniálním mužem je Charles Babbage (1791-1871) anglický matematik a děkan matematické katedry v Cambridge.


Jeho prvním vynálezem (1822) byl diferenční stroj na počítání hodnot tabulek. Hodnoty se vypočítávaly jedinou matematickou operací a to sčítáním, s využitím vlastností diferenční tabulky a jednotlivých diferencí. Na řízení výpočtů použil už existující vynález - Jacquardovy děrné štítky. Tato sčítačka se používala v praxi ve státní správě.
V roce 1827 vydal osmimístné tabulky logaritmů přirozených čísel od 1 do 108.000.

babbage_stroj.jpg (35471 bytes)

V roce 1833 začal pracovat na dokonalejším počítači - nazval ho Analytical Engine a práci na něm přerušil až z důvodu úmrtí, takže zůstal nedokončený. Tento stroj byl neuvěřitelně dokonalý (samozřejmě na svoji dobu) k řízení operací Babbage opět použil děrné štítky, jako zdroj energie měl sloužit parní stroj. Architekturu stroje vytvořil z několika částí:
- Paměť byla složena z mechanických registrů, kde se uchovávala čísla používaná strojem.
- Centrální operační jednotka ("mlýnek"), ve které se měly vykonávat základní matematické operace - čili sčítání, odčítání, násobení a dělení. Operační rychlost měla být pro jedno sčítání sekunda a jedno násobení mělo být vykonáno za minutu (cifry mohly být až padesátimístné)
- Mechanismus na řízení jednotlivých operací.
- Vstupní a výstupní jednotka. Ta byla spojena s tiskárnou.

Další pokrokovou myšlenkou použitou v koncepci tohoto "počítače" byl, a teď to konečně přijde - jeho program, který ho měl řídit!

ada_1838per.jpg (15987 bytes)První programátor na světě byla programátorka Ada Augusta Byron lady Lovelace (10.12. 1815- 27.11. 1852).

Jméno Byron není pouze a náhodně podobné jménu slavného neklidného básníka, Ada byla jeho dcera. Narozdíl od otce nebyla zmítána emocemi, které by zpodobňovala do básní, ale její mozek se plně zabýval matematikou (otce vlastně ani nepoznala hned po jejím narození se rodiče rozvedli, nábožensky založená matka nemohla snést velice bouřlivý a nevěrami kořeněný život George Byrona). Způsobilost k   exaktním vědám zřejmě zdědila po matce, jinak rovněž básnířce, Annabelle Milbank, které pro její vášnivou zaujatost těmito vědami lidé přiřkli přezdívku “princezna rovnoběžníků”. somerville.jpg (21047 bytes)

 

Neméně matematicky nadaná žena Mary Somerville (viz obr. vpravo), které byla Ada představena v 17 letech, ji rovněž  vedla tímto exaktním směrem.

Na jednom společenském setkání u paní Sommervillové v listopadu 1834 Ada poznala matematika Babbageho a jeho myšlenky ji zaujaly. A to velice.

 

 

V 28 letech vymyslela způsob, jak by mohl “počítač” Analytical Engine zkonstruovaný Babbagem pracovat (v této době mu dělala asistentku, později, už jako hraběnka, finančně podporovala jeho výzkum). Byla to celá řada programovacích technik (tyto se dodnes při programování počítačů používají: např. myšlenka podmíněného větvení programu podle výsledku předchozího kroku, cyklus operací a cyklus cyklů, do řídících instrukcí (programu) byla začleněna instrukce podmíněného skoku, ale i nepodmíněných...), první počítačový program byl plán pro to, jak by Analytical Engine mohl spočítat Bernoulliho čísla.

Lady Ada nikdy neviděla a ani nemohla vidět, jak podle jejích programů onen stroj pracuje – konstruktér narazil na velikou překážku, ještě větší než byla smrt - vstupní údaje se v tomto Analytical Engine mají přepínat na výstupní mechanicky. V tomto případě mechanice došel dech a elektronika je ještě velkou neznámou. Ale i když Analytical Engine nikdy nebyl dokončen (v té době opravdu nemohl být), byla to geniální myšlenka, které inspirovala další vědce. Navíc zde byl poprvé použit opravdový "počítačový program" a Ada se tak stala "matkou" počítačových programů a den jejích narozenin 10.12. se na celém světě slaví jako den programátorů.

ada_augusta.jpg (23027 bytes)A jaká Ada byla jako člověk? Zlé jazyky mluví o tom, že pila, fetovala a nestarala se o své děti a Babbage prý byl jejím milencem. Ať už to byla pravda nebo ne, zůstane faktem, že byla nadaná matematička s neobyčejnou geniální fantazií, tato pravda je doložena písemně a nikdo ji nemůže toto upřít.

V roce 1843 přeložila do angličtiny zápisky L.F. Menabrea (1809- 1896). Text zápisků doplnila vlastními komentáři - shrnula vše do sedmi bodů a těmito sedmi body si zajistila citování svého jména ve všech historických přehledech o vývoji představ spojených s výpočetní technikou, ale i umělou inteligencí. Ve svých komentářích psala o komponování hudby pomocí analytického stroje, o možnosti použití tohoto stroje v úloze manipulátora s algebraickými výrazy (prvním systém, který byl tohoto schopen byl MACSYMA vyvinuty v roce 1974 v Massachusetts Institute of Technology). Zmiňuje se také o cyklech a podprogramech... její poslední poznámka se týká "myšlení" stroje:
“Analytický stroj nemá žádné předpoklady na to, aby byl schopen sám něco vytvořit. Dokáže udělat cokoliv, o čem my víme, jak to udělat...” (tento výrok Turing nazval šestým postulátem protivníků myslících strojů a Babbage se s ním odmítl smířit.)

Ada zemřela v 37 letech, jako její otec. Vypadalo to, že, narozdíl od básníka, bude zapomenuta. Její jméno a práci v roce 1930 připomněl právě Turing a v květnu 1979 byl na její počest po ní pojmenován počítačový jazyk ADA (vedoucí programátorů byl Francouz Jean Ichbiah). Konečná verze ADY byla publikována v červenci 1980.
ADA je programovací jazyk ze skupiny jazyků příbuzných s  PASCALEM (ADA vycházel z Pascalu, Simuly 67, Moduly). Byl vyvinut na základě požadavku amerického ministerstva obrany s cílem vytvořit jediný standardní vyšší programovací jazyk pro oblast vojenství. Tento jazyk podporuje zejména řízení paralelních procesů. Nyní existují Ada++, Ada 83, Ada 95.

Také se po ní jmenují dvě městečka Ada v USA ve státech Alabama a Oklahoma. V současnosti se zdá, že Ada je ve světě známější než její otec.

 

 

O druhé programátorce za měsíc

 

 

 




       Zpět         


text, grafiky a webdesign jita

 JITA Splítková

 

 

TOPlist